Svatý Otec – František

Doporučujeme

 

Arcibiskup Dominik kardinál Duka OP

Fotogalerie farnosti

rajce.net | místo pro vaše fotografie

Ex libris Jan Lebeda

Ex libris Jan Lebeda

10.3.12 – Rozdělovské putování za sv. Anežkou

V sobotu 10.3.12 se vydala nepříliš početná skupinka rozdělovských farníků na unikátní výstavu Sv. Anežka Česká – princezna a řeholnice, jenž se v těchto dnech odehrává v pražském Anežském klášteře. Návštěvě výstavy samotné předcházelo krátké zastavení v jednom z největších pražských kostelů sv. Jakuba Většího, jenž se řadí mezi pět pražských bazilik minor a pojí se s ním legenda o uťaté ruce zloděje, kterému se zachtělo odcizit sochu Bolestné Panny Marie. Ti, kteří neputovali z Kladna vlakem, připojili se k výpravě před vstupem do rozsáhlých útrob klášterního komplexu. Autentické prostředí zvalo k hlubšímu a ucelenému vnímání expozice, která mimo jiné poukazuje na každodenní život ve středověkém klášteře, v němž jeho zakladatelka, klariska sv. Anežka bezmála půl století v postech a přísné askezi Bohu věrná zůstala a odkud také na věčnost odešla. Květinami zdobený výklenek v kapli Panny Marie tuto skutečnost připomíná. Jedná se o místo původní hrobky světice, která se pozemského bohatství a moci zřekla pro lásku k Pánu Ježíši. Výstava se však nedotýká „pouze“ osobnosti Anežky Přemyslovny, nýbrž také rodově a duchovně spřízněných sv. Hedviky Slezské a sv. Alžběty Uherské. Není snadné vyzdvihnout umělecké dílo, které by stálo nad ostatními, jde spíše o vkus a zaměření návštěvníka. Pozoruhodné jsou již samotné raně gotické interiéry, mezi které se řadí kostel sv. Františka, ambit, refektář, Anežčina soukromá oratoř či svatyně sv. Salvátora s Branou harmonie, jejíž prostor měl sloužit jako rodové pohřebiště Přemyslovců, a kde jsou nyní k vidění pohřební insignie Přemysla Otakara II. a též i úchvatný Ostatkový kříž. Z dalších exponátů zaujme například pozdně gotická Archa Puchnerova (r.1482), rokokový relikviář (18.stol.) s ostatkem sv. Anežky, brevíř křižovnického velmistra Lva (r.1356), podobizna sv. Anežky na hlavici triumfálního pasu (r.1261) či díla Jana Jiřího Heinsche, A. de Rohdena, V. Hellicha, J. Navrátila, Josefa Václava Myslbeka a dalších autorů. Genius loci ve spojení s historickými artefakty, malbami, sochami, dochavanými listinami a také doprovodným filmovým dokumentem o Anežčině životě zapsal živou vzpomínku na tuto jedinečnou výstavu (na snímku Okenní vitraj se sv. Anežkou, návrh Josef Scheiwl, 1884 a vlevo detail obrazu Vojtěcha Hynaise, Sv. Anežka Česká, Paříž, 1879).

Dle spokojených výrazů na tvářích Starým Městem se vracejících rozdělovských poutníků a kladných ohlasů z času stráveného v Praze lze usuzovat, že výprava splnila očekávání všech zúčastněných. Deo Gratias a příště nashledanou, třeba i v hojnějším počtu. Výstava končí 25. 3. 2012, neváhejte!

Snímky z putování v galerii Jiřího Horského