Benediktinský kříž na rozdělovském kostele

Aktualizováno Čtvrtek, 17 Červen 2010 10:38 Napsal uživatel Administrator Středa, 03 Únor 2010 06:39

Kříž svatého otce Benedikta byl umístěn na průčelí rozdělovského kostela v roce svatovojtěšského milénia (1997), neboť Rozdělov je spjat s břevnovskými benediktiny. Kostel byl postaven na benediktinských pozemcích i lesy okolo jim patřily, donedávna jsme tam nacházeli benediktinské hraniční mezníky. V jistém smyslu je kříž sv. Benedikta řádovým odznakem benediktinů, neboť obsahuje světcovo zažehnávání (řec. apotropaion = zažehnávání, odvrácení, odmítnutí). Motiv tohoto kříže se stal tradičním symbolem benediktinských klášterů a jejich kostelů – Břevnov, Broumov, Police nad Metují, Kladno na střeše kaple sv. Floriána, Rajhrad atd.

Je to kříž s delším svislým břevnem a s rozšířenými konci ramen, který je vepsán do oválu. Mezi rameny kříže jsou litery C (Crux) S (Sancti) P (Patris) B (Benedicti), tj. Kříž svatého otce Benedikta. Na kříži samém jsou na svislém břevnu počáteční písmena latinských slov – C (Crux) S (Sancta) S (Sit) M (Mihi) L (Lux) a na příčném N (Non) D (Draco) S (Sit) M (Mihi) D (Dux), tzn. trochu kostrbatě „ Kříž svatý ať je světlem mým, drak (ďábel) ať není vůdcem mým“. Na oválném pásu kolem kříže je dále umístěno 14 písmen: V (Vade) R (Retro) S (Satana) N (Numquam) S (Suade) M (Mihi) V (Vana) S (Sunt) M (Mala) Q (Quae) L (Libas) I (Ipse) V (Venena) B (Bibas), tj. „Odstup, satane, a nikdy mi neraď marnosti a to, o co zavadíš, je zlé (zhoubné) — sám jed si vypij “. Nahoře uprostřed se ještě někdy nachází slovo PAX (tj. pokoj). V Rozdělově na ramenech kříže jsou umístěny tři symbolické květy slavníkovské růže. Úcta k tomuto kříži zesílila roku 1647, kdy byl v bavorském klášteře Metten objeven záznam z roku 1514 o jeho uctívání. Medailky s křížem sv. Benedikta, jimž byl připisován zažehnávací účinek proti silám zla, se pak razily pro poutníky i u nás, v břevnovském klášteře. A dvě takové se našly i pod schody kaple sv. Floriána na Kladně a dnes se nalézají ve sbírkách kladenského muzea (na obrázku). Benediktinský kříž na rozdělovském kostele by měl chránit od zla nejen naši farnost, ale i obyvatele a návštěvníky Rozdělova.

Rozdělovský kříž požehnal v květnu 1997 břevnovský arciopat Anastáz Opasek (* 1913 Vídeň, † 1999 Rohr), řeholník a básník (sbírky Obrazy, Život upřen do Středu, Z té dálky…), zakladatel katolického sdružení Opus bonum. V roce 1950 nespravedlivě odsouzen v inscenovaném procesu, propuštěn na svobodu v roce 1960. V roce 1968 odešel do Vídně a od roku 1969 žil v benediktinském klášteře v Rohru. Po návratu do vlasti v roce 1990 několikrát navštívil Kladno a rozdělovskou farnost. Zemřel 24. 8. 1999 v benediktinském klášteře v Rohru, 3. září pochován na řádovém hřbitově benediktinů v Břevnově. Na snímku Anastáz Opasek při zahájení výstavy Monumenta rediviva na Kladně v roce 1993 (foto Jaroslav Vyšín).