Svatý Otec – František

Doporučujeme

 

Arcibiskup Dominik kardinál Duka OP

Fotogalerie farnosti

rajce.net | místo pro vaše fotografie

Ex libris Jan Lebeda

Ex libris Jan Lebeda

Lidice

Do rozdělovské farnosti náleží také obec Lidice, obec vyhlazená nacisty v roce 1942. Lidice shall live … Lidice budou žít, tak pojmenovali své hnutí angličtí horníci bezprostředně po této tragedii. A Lidice žijí, staly se místem tradičního setkávání. I křesťané usilovali o obnovu tohoto místa, své úsilí však mohli realizovat až po roce 1989.

V roce 1990 měl sváteční promluvu v Lidicích pomocný biskup pražský a bývalý rozdělovský farář Mons. Jan Lebeda. Homilie vyšla u tiskaře Cipry na Kladně. Ke stažení ve formátu PDF (2,66 MB)

V témže roce vydává ve druhém vydání pražské nakladatelství Vyšehrad knihu spisovatele Františka Křeliny – Každý své břímě, která je věnována lidické tragediii. Obálku a grafickou úpravu tehdy navrhl Miloslav Fulín.

______________

Doporučujeme:

Historie vyhlazení Lidic (Wikipedie)

Oáza – středisko sociálních, kulturních a duchovních služeb v Lidicích
Základním posláním Oázy je být místem setkávání, smíření, podpory a pomoci.

Několik obrázků dnešních Lidic ve fotogalerii Jiřího Horského.

 

Lubomír Mlčoch – Smíření v Lidicích

Pozor, otevřeno v novém okně. PDFTiskEmail

Aktualizováno Čtvrtek, 17 Červen 2010 19:34 Napsal uživatel Administrator Čtvrtek, 17 Červen 2010 10:33

Tragický osud malé středočeské vesnice, která byla v noci 10. června 1942 vypálena, srovnána se zemí a dokonce vymazána z mapy a jejíž muži byli zastřeleni, děti odděleny od matek a odvlečeny do koncentračních táborů, kde většina nepřežila, je dosud v živé paměti nejen u nás, ale i po celém světě. A to i přesto, že za ono půlstoletí od této tragédie potkal podobný osud celou řadu jiných vesnic v Koreji, Vietnamu, Angole, Rwandě, Chorvatsku, Bosně, Čečensku, Kosovu i jinde. 
Od roku 1968 - pražského jara - se začaly konat poutě z Prahy do Lidic, vždy kolem 10. června, a to mimo zájem širší veřejnosti, nepočítáme-li v některých letech „zájem“ StB. Tyto poutě byly nebezpečné, neboť jejich cílem bylo znovupostavení kostela v Lidicích. Snad ještě nebezpečnější než úmysl postavit v Lidicích kostel byla ústřední idea: idea smíření. Po léta byly tyto snahy bez viditelného výsledku.


Číst dále: Lubomír Mlčoch – Smíření v Lidicích