Řevničovská Madona

Aktualizováno Středa, 03 Únor 2010 06:39 Napsal uživatel Administrator Úterý, 02 Únor 2010 20:53

Array Tisk Array

Řevničov … exil Jana Lebedy. Jakoby se tady zastavil čas, jako kdyby Jan Lebeda zavřel v roce 1958 dveře a od té doby sem nikdo nevstoupil. Uprostřed lodi při stěně na malířských štaflích stojí obraz, ze které vyzařuje něco tajemného – jakoby se ta Matka Boží se sepnutýma rukama stále modlila za tento kraj, její tvář - smutná, utrápená, ale stále mladistvá … Neposkvrněná Panno, Královno andělů a lidí, Tvé mateřské ochraně odevzdáváme zemi sv. Václava, která je srdcem Evropy … tak začíná modlitba k Panně Marii v Řevničově … Rozkleň své mocné prosící ruce jako duhu nad námi a projev se jako ta, která řev ničí. Takto se tady Jan Lebeda modlil denně s věřícími a ozvěny těchto modliteb tady stále slyšíme.

Votivní obraz českého národa, jak jej Lebeda nazval, namaloval Sotér Vonášek († 15. 10. 1953), který v jeho blízkosti náhle zemřel, když jej právě v tomto kostele Jan Lebeda připravil na odchod na věčnost … obraz byl přivezen z malířova ateliéru do Řevničova na Bílou sobotu 1954, právě, když byla v kostele slavnost Vzkříšení… do chrámu byl tiše vnesen vpodvečer sv. Vojtěcha o svátku sv. Sotera, patrona malířova – 22. 4. 1954, kdy byla sloužena večerní mše svatá za účasti náhodných účastníků a poprvé před ním modlena byla „Řevničovská modlitba“ …

Zavíráme dveře kostela a vzpomínám na Lebedova slova … Příchod tohoto jedinečného Obrazu do zapadlé vesnice v rozcestí několika okresů, která od roku 1928 nemá skutečného faráře a kam nikdo dobrovolně nechtíval, byl čímsi tajemným. Pro Lebedu mariánský obraz byl, jak uvedl v kronice, jakousi odměnou za oběti seminární, že mohl obraz posvětit a se svou maminkou být jeho každodenním ctitelem.