Kvítky sv. Františka v našem kraji (4.) – Benedikt Holota († 6. 4. 2026)
Aktualizováno Neděle, 12 Duben 2026 08:33 Napsal uživatel Vladimír Přibyl Úterý, 07 Duben 2026 08:54
V letošním roce slaví náboženský i kulturní svět 800 let od přechodu sv. Františka z Assisi na věčnost. A to je pro nás příležitost podívat se po okolí a upozornit na osoby, události, památky, které se sv. Františkem a jeho následovníky souvisejí.
Tento další vzácný františkánský okvětní lístek z regionu náleží P. Benediktu Holotovi, který odešel za svým bratrem sv. Františkem na věčnost 6. 4. 2026. Otce Benedikta máme spojeného nejen s obnovou františkánských poutí v Hájku, ale i s celou řadou knih, které mnozí z nás mají stále po ruce, a to jako pramínky čisté vody.
Ostatně v lesích okolo Rozdělova, při cestě na Mrákavy, narazíte na „šachty s modrými poklopy“, které prozrazují trasu vodního potrubí z Klíčavy do Kladna. A snad je na místě připomenout, že VODA PRO KLADNO byla v padesátých letech minulého století spojena s budováním Klíčavské vodní nádrže – mocným „vodním pramenem“, kde velkou část těžké práce s kamenem odvedli internovaní kněží a řeholníci. Jedním z nich byl právě i Benedikt Holota, který se o této etapě svého života rozepsal nejprve ve františkánském časopise Poutník (1998) a pak v knížečce Nebyl jsem hrdina (2002); zároveň ji doplnil svými kresbami. Přesto na tu krajinu okolo Zbečna rád vzpomínal.
A pak to byl samozřejmě františkánský Hájek, kam P. Holota kolem roku 2000 často jezdil. Měl rád to poutní místo, jež měl spojeno s významným františkánem Janem Evangelistou Urbanem, k jehož duchovnímu odkazu se stále vracel (řada příspěvků v časopise Poutník, nebo Výběr z duchovního doprovázení Jana Ev. Urbana Cesta víry dnes v knize Věřit ... Jde to vůbec, 2013). V Hájku jsme jej mohli potkávat s manželi Langovými, kteří tehdy o klášter pečovali. V mysli autora tohoto příspěvku se vybavuje jeho poutní kázání, které měl v přeplněném refektáři 8. září 2001, unhošťský farář P. Jaroslav Ptáček O.Cr. jej pro poutníky vydal také tiskem. Rok nato tam měl porciunkolové kázání (3. 8. 2002).
K publikacím Zápisky (ne)zkušeného faráře (2010) a ke zmíněné knize Věřit... (2013) napsal úvodní kapitoly výpomocný kněz rozdělovské farnosti biblista doc. P. Josef Hřebík. Obě díla, která mohou sloužit jako „příruční meditativní manuály našeho duchovního života“, doprovázejí Benediktovy kresby. On byl velice schopným malířem. Před časem jsme jej požádali, aby doprovodil jedno číslo našeho farního časopisu svými kresbami, rád vyhověl. Jednou, při rozhovoru v Hájku, prozradil, že se z počátku rozmýšlel, zda zvolit dráhu malíře (pozoruhodné rané kresby doprovázejí jeho autobiografickou knihu Co mi dala rodná ves, 2018), nebo se vydat na cestu duchovní. Jsme Pánu vděčni, že se Benedikt Holota zasvětil odkazu sv. Františka a na své cestě inspiroval, povzbuzoval a posiloval mnohé.
Ke chvále Ježíše Krista a chudičkého Františka. Amen
--- P. Benedikt Holota, Klíčava, Hájek a setkání se Svatým otcem Benediktem XVI. ---
P. Benedikt Vladimír Holota ofm (* 5. 8. 1922 Nebeřeziny, † 6. 4. 2026 Praha) – 1945 vstup do III. řádu sv. Františka, 25. 10. 1947 vstup do I. řádu sv. Františka, 8. 12. 1952 tajně vysvěcen na kněze. Od roku 1971 v pastoraci pražské arcidiecéze (farnost Pečky), 1991 návrat do řeholního společenství.
--- KVÍTKY SVATÉHO FRANTIŠKA V NAŠEM KRAJI ---
(1.) Hyacint Holický, poslední slánský kvardián – zde
(2.) Jáchym Procházka, misionář v Argentině – zde
(3.) Alkantara Houška, vicepostulátor bl. 14. mučedníků – zde
(4.) Benedikt Holota, exercitátor, spisovatel a malíř – zde
