Kvítky sv. Františka v našem kraji (6.) – Tomáš Frýb, kazatel v Hájku, Slaném a na Skalce

Aktualizováno Neděle, 31 Květen 2026 09:47 Napsal uživatel Vladimír Přibyl Neděle, 31 Květen 2026 08:52

V letošním roce slaví náboženský i kulturní svět 800 let od přechodu sv. Františka z Assisi na věčnost. A to je pro nás příležitost podívat se po okolí a upozornit na osoby, události, památky, které se sv. Františkem a jeho následovníky souvisejí.

Nález dalšího františkánského kvítku souvisí s násilným uzavřením slánského františkánského kláštera v dubnu 1950. Tehdy se totiž podařilo zachránit část písemné pozůstalosti kuchaře fr. Ferdinanda Pekárka († 1946), který byl v klášteře od roku 1910.

V jeho skromné pozůstalosti jsme k našemu překvapení nalezli rozsáhlý konvolut rukopisných nedělních kázání – "rukopisnou postilu". Při pořádání tohoto archivního soboru, který obsahoval na 310 příprav ke kázání, jsme zjistili, že jejich autorem je františkán Tomáš Frýb (* 1860), přičemž nejstarší texty napsal krátce po svém vysvěcení v roce 1888, kdy působil v klášteře v Hostinném. Pro náš region je zajímavé a významné, že po svém krátkém pobytu v Hořovicích byl po dvě léta kazatelem ve františkánském Hájku a nato od roku 1892 do roku 1898 v Slaném.

Při pořádání jeho konceptů nám dělalo potíže jeho drobné písmo a logicky také fakt, že se nacházíme v církevním kalendáři hluboko před liturgickou reformou, máme před sebou jeho texty od roku 1888 do roku 1902. Podotkněme jen, že Tomáš Frýb v roce 1898 odchází ze Slaného na Skalku nad Mníškem pod Brdy, kde měli františkáni svou rezidenci, zůstává tam do roku 1905 (přesto se jeho homilie z té doby do slánského souboru dostaly). Krátce poté se Tomáš Frýb opět vrací do našeho kraje a v letech 1908 až 1920 byl kazatelem v Hájku.

Každá promluva vycházela z nedělního čtení, a to většinou z evangelia – příslušný verš zmínil františkán v záhlaví rukopisu, následovalo krátké uvedení, rozjímaní, poučení a povzbuzení. Samozřejmě, že některou promluvu pro konkrétní neděli církevního roku použil i několikrát – v záhlaví pak poznamenal údaj kde (Skalka, Hájek, Slaný, Lidice u Slaného, Pozdeň…) a ve většině připsal datum, kdy se tak stalo.

Zatímco v Hájku kazatelna zanikla po roce 1950, můžeme dnes postát před tou slánskou, kterou kdysi doplňovala ruka s křížem, jak tomu u františkánů bylo tradicí. Františkán Tomáš Frýb po šest let na ni pravidelně vystupoval a kázal. Neznáme sice jeho tvář, ale díky nalezenému rukopisu můžeme „slyšet“ vše, co sděloval věřícím o nedělích ve slánském klášterním kostele. Jakým způsobem a jakými příklady (a ty byly často nápadité) je poučoval o církevních pravdách, varoval před svody světa a naopak povzbuzoval k setrvání na cestě za Kristem. Máme tak před sebou cenné svědectví o františkánské pastoraci v malém městě na sklonku 19. věku. A připomeňme, že to bylo v době, kdy se slánský klášter, a to díky kvardiánu Gilbertu Procházkovi, dostává z vleklé krize.

Tomáš Frýb odešel na věčnost 10. února 1923 ve františkánském konventu v Uherském Hradišti, kde byl nejen kazatelem, ale jako duchovní docházel do tamní věznice, aby povzbuzoval, dával naději.

Rukopis Tomáše Frýba (porovnání velikostí písma tištěného – Schallerův Římský misál a Trýbova rukopisu) ... zde

Ke chvále Ježíše Krista a chudičkého Františka. Amen

P. Tomáš Frýb ofm (* 21. 8.  1860, Piňovice, † 10. 2. 1923, Uherské Hradiště), řádové sliby 1886, vysvěcen na kněze 5. 7. 1888.

---  KVÍTKY SVATÉHO FRANTIŠKA V NAŠEM KRAJI ---

(1.) Hyacint Holický, poslední slánský kvardián – zde

(2.) Jáchym Procházka, misionář v Argentině – zde

(3.) Alkantara Houška, vicepostulátor bl. 14. mučedníků – zde

(4.) Benedikt Holota, exercitátor, spisovatel a malíř  – zde

(5.) Imaculata Sůvová, školská sestra v Budeničkách  – zde

(6.) Tomáš Frýb, kazatel v Hájku, Slaném a na Skalce  – zde