ROZDĚLOV – KE KOŘENŮM, KAPLIČKA.

Aktualizováno Pátek, 23 Říjen 2020 09:01 Napsal uživatel Administrator Pátek, 23 Říjen 2020 08:46

Tisk

Když se podíváme na mapu Kladna a okolí ze začátku 19. století, vidíme nevelké město uprostřed lesů, město, které teprve čeká bouřlivý rozmach spojený s objevem uhlí a vznikem železáren. Za založení Rozdělova  a Štěpánova, dvou osad u Kladna, jsme vděčni břevnovsko–broumovskému opatu Štěpánu Rautenstrauchovi OSB (1773–1785). Ten v roce 1783 pozval k poplužnímu Novému dvoru, který se nalézal u křižovatky cest do Smečna a Rakovníka, své osadníky z Broumovska. A slíbil jim, že po přesídlení je odmění tím, že mezi ně rozdělí pozemky. Z tohoto „rozdělování“ byl odvozen i název nové vsi – Rozdělov. Na starých mapách tvoří obec podlouhlá náves s hospodářskými usedlostmi a radnicí; uprostřed návsi vyrostla v roce 1802 malá kaple zasvěcená sv. Mikuláši, podle tradice se zde konaly poutě o slavnosti Nejsvětější Trojice. Na bohoslužby však chodili Rozdělovští až do kostela Nanebevzetí Panny Marie na kladenský rynek. Dynamický rozvoj Kladna samozřejmě ovlivnil i zástavbu Rozdělova, který se rozšiřoval především podél hlavní komunikace (dnešní Doberské ulice). Během let se Rozdělov – zemědělská obec na kraji lesů – postupně stává bydlištěm hlavně horníků. Do Rozdělova se stěhuje mnoho horníků, zvláště z Příbramska. A zatímco na návsi můžeme dodnes zachytit stavení, která odpovídají potřebám tradičního polního hospodaření, horníci si stavějí nízké domky s malým dvorkem, tento druh zástavby v obci převládl.

BYLO, NEBYLO. Fotografická koláž z žehnání rozdělovské kapličky z 13. 10. 1991, † P. Jaroslav Ptáček a † P. Jaroslav Baštář. O opravu kaple se zasadil hudební skladatel a Rozdělovák Antonín Votava (†2009), promluvil Josef Fousek a Antonín Strnad (†2008).

Na mapě zástavba rozdělovské návsi kolem roku 1840, jen nedaleko od ní probíhala trať koněspřežky