Svatý Otec – František

Doporučujeme

 

Arcibiskup Dominik kardinál Duka OP

Fotogalerie farnosti

rajce.net | místo pro vaše fotografie

Arcibiskup František Kordač u vzniku Československého státu (1918)

S DNEŠNÍM SVÁTKEM vzniku samostatného Československa si v Rozdělově připomínáme také světlou památku zakladatele a stavebníka našeho kostela pražského arcibiskupa Františka Kordače. On se stal na počátku nového státu poslancem Revolučního národního shromáždění, které bylo ustanoveno 14. listopadu 1918. Na jeho prvním slavnostním zasedáním byl zvolen prezidentem republiky Tomáš Garrigue Masaryk a byla jmenována vláda, v jejímž čele stanul Karel Kramář. V následujících měsících přijal tento zákonodárný sbor klíčové zákony související se vznikem samostatného státu a v závěru svého funkčního období došlo i k přijetí ústavy ČSR. Činnost Revolučního národního shromáždění byla ukončena parlamentními volbami v roce 1920.

Arcibiskup František Xaver Kordač (* 1852, † 1934) reprezentuje přední osobnost katolické církve v Čechách. Kvůli jeho nekompromisnímu a zásadnímu stanovisku vůči Jednotě katolického duchovenstva, která v roce 1918 iniciovala vnitrocírkevní reformní hnutí, vystoupilo proti němu mnoho hlasitých protivníků. Ale byl to František Kordač, který nakonec situaci v katolické církvi u nás stabilizoval. Možnost reformy církve viděl nikoliv ve změnách disciplinárních, jako třeba ve zrušení celibátu kněží, po kterém se tehdy volalo. Měl představu o obrodě, která spočívala zejména v přeměně vzdělávání a výchově kněží, v důrazu na rozvoj církevního školství vůbec. A tuto svou ideu prosazoval i prakticky, jak o tom svědčí nejen rozsáhlá přestavba arcibiskupského gymnázia v Praze–Bubenči, ale i monumentální areál pražského semináře v Dejvicích, který vznikal současně s rozdělovským kostelem. Bylo to v nelehké době, kdy vypukla tzv. Marmaggiho aféra spojená s odjezdem nuncia do Říma, a to na protest proti oslavám Jana Husa. Je zřejmé, že především František Kordač se snažil poměry s Římem urovnat, a tak v roce 1928 přijíždí do Prahy nový nuncius Pietro Ciriaci. Postupně se však ve vztahu stárnoucího Františka Kordače a Svatého stolce začaly projevovat trhliny, a to i kvůli hodnocením Kordačova vedení církve, která zasílal nuncius Ciriaci do Vatikánu. Římská kurie časem dospěla k názoru, že je na místě, a to přes nesporné zásluhy Kordačovy, provést na pražském arcibiskupském stolci obměnu. V létě 1931 byl František Kordač vyzván k rezignaci, které nakonec vyhověl. Rozdělovští věřící mu byli skutečně vděčni, při jeho pohřbu dne 30. dubna 1934 stáli poblíž rakve horníci z Rozdělova v uniformách a s hořícími kahany. I takto projevovali úctu a poslední dík stavebníku svého kostela.

Snímek Dr. Františka Kordače na tablu Revolučního národního shromáždění z listopadu 1918, na pražského arcibiskupa byl vysvěcen necelý rok poté – 26. 10. 1919.