Svatý Otec – František

Arcibiskup Dominik kardinál Duka OP

Doporučujeme

 

MISÁL

LITURGIE

Fotogalerie farnosti

rajce.net | místo pro vaše fotografie

SVATOJÁNSKÉ PROGRAMOVÉ NOVINY Z NEPOMUKU A KLADENSKÁ SVATOJÁNSKÁ SOCHA

Do poštovní schránky rozdělovské farnosti vhodila poštovní doručovatelka zajímavou tiskovinu – svatojánské Programové noviny z Nepomuku k 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého v roce 1721. Mají to ale v Nepomuku k tomu výročí program duchovně i kulturně bohatý během celého roku. Vystoupí zde i operní umělkyně slánská rodačka Eva Urbanová, která na stránkách časopisu vzpomíná nejen na to, jak se na lidové škole umění ve Slaném učila zpívat, ale o pár stránek dále píše i o tom, že se téměř na „každém kroku“ při svých vystoupeních po světě setkávala s tímto mlčenlivým světcem – sv. Janem Nepomuckým; jaký to kontrapunkt, říkáme si. A jak na to byla třeba ve svatojánském kostele v New Yorku také patřičně hrdá.

 

Na duchovně vyprahlém Kladensku se nám může o takové hrdosti tak trochu zdát. Vždyť úcta k tomu světci se i běžným návštěvníkům kostela vzdaluje a doba, kdy jsme si jaksi celostátně připomínali svatojánské výročí v roce 1993, je dávno pryč. Pro některé se stal tento mučedník zpovědního tajemství již jaksi zbytečným reliktem barokní zbožnosti. Ale nemylme se, vždyť právě v této době, kdy kolem sebe vidíme, co se společností jsou schopna „udělat“ média, kolik lidské špíny, pomluv, lží jsou schopna vypustit, se stává sv. Jan Nepomucký opět aktuálním a vskutku moderním světcem.

Kladenský sloup se sv. Janem Nepomuckým stál původně na kladenském rynku. Vystavěn za kladenského faráře Adama Ignáce Hlavy v roce 1706. Při stavbě mariánského sousoší (1740) za benediktinského opata Benno Löbla byl přesunut na hlavní ulici. Rok po vzniku samostatného československého státu byl davem stržen, svatojánská socha zachráněna kladenskými věřícími a deponována v kladenském kostele.

V době politického tání v roce 1969 při opravě kaple na Velké Dobré byla skulptura opět vyzdvižena a díky úsilí kaplana P. Františka Houšky a doberských farníků (Josef Horák a další) pietně umístěna na sokl, a to na místo jiné zničené svatojánské sochy z roku 1753 vedle kaple Nalezení sv. Kříže; ta datace na novějším kamenném podstavci tak mnohé mate – kladenská socha z roku 1706 patří mezi nejstarší svatojánské památky v regionu.

Čas však běžel dál, mnohé se událo, po roce 1989 zmizely zákazy, nastaly nové možnosti. A díky iniciativě sochaře Zdeňka Maniny se na přelomu 20. a 21. století mohla svatojánská památka „vrátit“ na hlavní kladenskou třídu – opět jako vertikální dominanta kašny – a to tam, kde do roku 1919 stála. Sochař zhotovil její kopii, architekt P. Šulc navrhl těleso kašny, z jejíhož středu vyrůstá tordovaný dřík završený sochou, přičemž kašna má půdorys symbolického svatojánského pentagramu. V roce 2003 byla tedy rehabilitována svatojánská památka na hlavní kladenské třídě – podle mnohých jediná hodnotná umělecká realizace ve veřejném prostoru, která se po roce 1989 v centru města Kladna zdařila.

A vyznavači sv. Jana Nepomuckého se mohou při tomto výročí blahoslavení světce alespoň chvilku zastavit u této památky, nebo vyrazit na krátkou pouť k originálu – na Velkou Dobrou ke kapli Nalezení sv. Kříže. Ostatně, ono vztyčit svatojánskou sochu byl v roce 1969 dost odvážný čin (jsme jim vděčni).