--- KLADENSKÝ VIKARIÁT A 110. VÝROČÍ NAROZENÍ VOJTĚCHY HASMANDOVÉ ---

Aktualizováno Čtvrtek, 21 Březen 2024 16:26 Napsal uživatel Vladimír Přibyl Středa, 20 Březen 2024 09:32

Sestry Boromejky si při děkovné mši v sobotu 23. března připomenou 110. výročí narození Služebnice Boží Vojtěchy Antonie Hasmandové, která svůj život zasvětila Bohu a lásce k bližním; zemřela v pověsti svatosti a kanonizační proces probíhá od roku 1996.

Její jméno je spojeno i s naším vikariátem, neboť od roku 1942 působila jako ošetřovatelka ve slánské nemocnici. K činnosti Boromejek v regionu, a to nejen v Slaném – řeholnice sloužily bližním i v nemocnici na Kladně nebo ve Vincentinu ve Smečně – nám před časem sdělila řadu informací S. M. Iva Moučková.

Číst dále: --- KLADENSKÝ VIKARIÁT A 110. VÝROČÍ NAROZENÍ VOJTĚCHY HASMANDOVÉ ---

--- ZADÍVEJME SE NA SVOJE PRÁZDNÉ RUCE ---

Aktualizováno Čtvrtek, 29 Srpen 2024 17:03 Napsal uživatel Vladimír Přibyl Sobota, 09 Březen 2024 16:21

Letošní postní obnovu farnosti vedl P. Matěj Jirsa, který působí ve Vlašimi. Jeho mešní promluva vycházela z biblického čtení pro tento den – z evangelia o ospravedlnění celníka (Lk 18,9-14). A tak na úvod duchovní obnovy navrhl, aby si přítomní uvědomili tři skutečnosti, tři pohledy:

(1) Podívat se kolem sebe, jaký je to dar být ve společenství, společně zažívat dobré i zlé.

(2) Při vstupu do chrámu bychom se měli podívat do dálky, být otevřeni na setkání s Bohem, s Kristem, to nám vždy nabídne ještě nové obzory, abychom měli sílu vykročit dál. Farizej se tak nedíval, a proto odešel s prázdnou --- takže se nejdřív podívat kolem sebe a pak do dálky.

(3) Podívat se do svých prázdných dlaní. To je právě postoj celníka, který měl dlaně prázdné a toužil je mít naplněné. Bohu totiž nevadí naše chudoba, ať tím máme na mysli skutky, slabou víru, ale spíše mu „vadí“, že tuto chudobu zapíráme, jedině on je může naplnit. Zadívejme se na svoje prázdné ruce.

A to byl také výchozí moment duchovní obnovy, která po mši probíhala v učebně farnosti.

--- PŘED HÁJECKOU POUTNÍ SEZONOU 2024 ---

Aktualizováno Sobota, 09 Březen 2024 16:52 Napsal uživatel Vladimír Přibyl Neděle, 03 Březen 2024 10:46

I naše farnost se již tradičně připravuje na letošní hájeckou poutní sezónu, tou první bude farní pouť 1. května. A za jakousi duchovní ouverturu můžeme doporučit projít si hájeckou poutní cestu – a to třeba ve dvou částech. Tou první je delší úsek z Prahy, z ul. U Ladronky, do Hostivic (tedy kaple III.–XII.), na této trase jistě potěší a povzbudí návštěva poutního areálu na Bílé Hoře (otevřeno je denně kromě pondělí 10:00-18:30). Etapa měří cca 12 km. Kdo by chtěl vidět i I. kapli, musí začít za Strahovem na Dlabačově a trasu si ještě prodloužit.

Číst dále: --- PŘED HÁJECKOU POUTNÍ SEZONOU 2024 ---

SLUŽEBNICE BOŽÍ NA KLADENSKÉM VIKARIÁTU

Aktualizováno Sobota, 27 Červenec 2024 16:27 Napsal uživatel Vladimír Přibyl Sobota, 06 Červenec 2024 18:22

Když se naše farnost podílela v roce 2000 na vydání nevelké, dnes sice již notně zastaralé, nicméně na informace stále bohaté publikace Církve na Kladensku a Slánsku, zaujalo tehdy její autory působení řeholních sester z různých kongregací v našem kraji. V této souvislosti uveřejnil kladenský archivář Stanislav Krajník († 2010) stať o činnosti Školských sester Notre Dame na Kladně. Řeholnice z této kongregace již v roce 1863 založily ve městě svůj klášter. Poté následoval Slaný (sirotčinec 1899 – do roku cca 1940) a nakonec Vraný, kde Kapitula sv. Víta dala postavit v roce 1908 pro děti svých zaměstnanců opatrovnu (čp. 188) – řeholnice sem povolala z Horažďovic a byly zde do roku 1941.

S rozšiřováním nemocniční péče se objevuje v regionu Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského. V roce 1896 pomáhají v nemocnici v Újezdě u Kladna poblíž kladenských hutí a od roku 1903 v nové kladenské nemocnici, kde sloužily do roku 1950. Do městské nemocnice v Slaném jsou ustanoveny v roce 1901, kde se o nemocné starají do roku 1959. V letech 1942–1945 zde pracovala i Služebnice Boží Vojtěcha Antonie Hasmandová, SCB. V roce 1926 vznikla pobočka břevnovského Vincentina ve Smečně, kde boromejky pečovaly o děti s postižením do roku 1950, kdy byly donuceny předat zámek hornické mládeži.

Další řeholnice přicházejí na Slánsko po roce 1918, a to do Budeniček u Zlonic, kam byl přemístěn ústav pro výchovu a vyučování slabomyslných dětí – Ernestinum, jež do roku 1918 sídlilo v Praze ve Šternberském paláci. Do roku 1930 zde fungovaly řádové sestry z Přerova z Kongregace sester Neposkvrněného Početí Panny Marie III. řádu svatého Františka z Assisi, poté do roku 1936 Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje z Brna a v lednu 1936 zde zahájily svou požehnanou činnost Školské sestry III. regulovaného řádu sv. Františka. V těžkém období po roce 1950 (kdy zde byla krátce činná Služebnice Boží S. M. Eliška Pretschnerová, OSF) přešel v roce 1960 ústav v Budeničkách pod správu ONV, odbor sociálního zabezpečení, v Kladně. V tomto roce nastoupily do Budeniček další řádové sestry z nemocnic, odkud byly vypovězeny z náboženských důvodů. Ústav sociální péče v Budeničkách zanikl až v roce 1998, kdy bylo z rozhodnutí státních orgánů zařízení sociální péče odstěhováno pryč. Zámek v Budeničkách má od roku 2023 nového majitele, nicméně školské sestry zde vedou mateřskou školku Zahrádka sv. Františka.

Doba nesvobody po roce 1948 přivádí do vikariátu další řeholnice. Kongregace Dcer Božské Lásky se od roku 1956 podílí na provozu Ústavu sociální péče ve Vraném. Teprve v roce 1991 se sestřičky vracejí do mateřské slovenské provincie. Sestry z české provincie této kongregace měly do roku 1950 v nedalekých Veltrusích penzionát „Sancta Maria“. V Ústavu sociální péče v Ledcích se starala o děti s postižením Kongregace sester Nejsvětějšího Spasitele.

Poznámka: podnětem k přípravě této kapitoly a dalšímu badatelskému úsilí na tomto poli bylo sekání s arcibiskupem Janem Graubnerem v Slaném se zástupci pastoračních rad vikariátu v prosinci 2022. Z jeho úst zazněla výzva k aktivitám, které by z různých směrů inspirovaly a propojovaly vikariát jako celek. A tak snad pohnuté dějiny řeholních kongregací v kraji mohou být takovým dílčím naplněním jeho apelu a třeba i posilou do dnešní doby – být svědectvím o nasazení v péči o slabé a nemocné.

KAPITOLY Z ČINNOSTI ŘEHOLNÍCH SESTER NA KLADENSKÉM VIKARIÁTU

(1.) ZAPOMENUTÁ KAPITOLA Z HISTORIE PŮSOBENÍ ŠKOLSKÝCH SESTER-UČITELEK NA KLADENSKÝCH ŠKOLÁCH

(Stanislav KRAJNÍK, Posel z Budče, č. 17, 2000, s. 55–60)

Připomínka již téměř zapomenutého, ale přesto poučného příběhu z novodobých dějin města Kladna, jehož dívčí školství bylo od roku 1863 spojeno po dlouhá desetiletí s tichou a obětavou prací členek Kongregace školských sester de Notre Dame.

TEXT KE STAŽENÍ ZDE

(2.) NEROVNÝ ZÁPAS, Z LETOPISŮ ERNESTINA V BUDENIČKÁCH

(S. M. Imaculata SŮVOVÁ, OSF; edd. Vladimír a Dana PŘIBYLOVI, S. M. Květa VINKLÁRKOVÁ, OSF, 2024 --- nepublikováno)

Historie a svědectví o činnosti řeholnic z Kongregace Školských sester III. regulovaného řádu sv. Františka v Ernestinu v Budeničkách v období let 1943–1949. Autorkou kroniky byla S. M. Imaculata Sůvová, která do Budeniček přišla v roce 1943 a je pochována spolu s dalšími sestrami na hřbitově v Budeničkách u kostela sv. Isidora.

TEXT KE STAŽENÍ ZDE

PŘEHLED

• Kongregace Školských sester de Notre Dame [Kladno, klášter, škola, 1863–1951; Slaný, sirotčinec, 1899 – po roce 1939; Vraný, opatrovna, 1908–1941]
• Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského [Kladno, nemocnice, 1896–1950; Slaný, nemocnice, 1901–1959; Smečno, Vincentinum, 1926–1950]
• Kongregace sester Neposkvrněného Početí Panny Marie III. řádu svatého Františka z Assisi [Budeničky, Ernestinum, 1918(?)–1930]
• Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje [Budeničky, Ernestinum, 1930–1935]
• Kongregace Školských sester III. regulovaného řádu svatého Františka [Budeničky, Ernestinum, Ústav sociální péče, 1936–1998; Mateřská školka Zahrádka sv. Františka, od roku 2014 – dosud]
• Kongregace Dcer Božské Lásky [Vraný, Ústav sociální péče, po roce 1956–1991]
• Kongregace sester Nejsvětějšího Spasitele [Ledce, Ústav sociální péče, po roce 1950–1990?]