Svatý Otec – František

Arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner

Kladenský vikariát

Doporučujeme

MISÁL

LITURGIE

Fotogalerie farnosti

rajce.net | místo pro vaše fotografie

Vítejte na webu Římskokatolické farnosti u kostela sv. Václava Kladno-Rozdělov

--- V sobotu 5. října bude v libušínském kostele sv. Jiří vystaven k úctě buštěhradský pacifikál s ostatkem svatého Kříže ---

Pozor, otevřeno v novém okně. PDFTiskEmail

Aktualizováno Čtvrtek, 07 Listopad 2024 12:09 Napsal uživatel Vladimír Přibyl Pondělí, 30 Září 2024 20:44

Účastníci sobotní benedikce Děkanského kříže se po obřadu odeberou do kostela sv. Jiří nad Libušínem k pobožnosti a požehnání ostatkem svatého Kříže, který se nachází v inventáři precios rozdělovské farnosti – původně farnosti v Buštěhradě.

Když byla v roce 1899 v Buštěhradě opět zřízena farnost, bylo přáním prvofaráře Františka Kovaříka (* 19. 11. 1857, † 15. 11. 1942) opatřit pro farní kostel Povýšení sv. Kříže právě ostatek sv. Kříže, aby se svým způsobem „naplnilo“ i zasvěcení kostela. Farář si byl vědom toho, že na přelomu 19. a 20. století bude získat ostatek sv. Kříže hodně obtížné. Ale dal zhotovit pacifikál a obrátil se na novokněze – buštěhradského rodáka Františka Serafinského Maternu (* 11. 7. 1881 Buštěhrad čp. 249, vysvěcen na kněze 29. 7. 1905, kaplan ve Vejprnicích a později farář ve Zdebuzevsi, kde také 1. 4. 1947 zemřel). Materna tehdy studoval v Římě a jeho úsilí bylo nakonec, a to po mnoha marných prosbách na různých místech, přece jen úspěšné – krátce před návratem domů dostal ostatek sv. Kříže od jednoho z římských biskupů a dovezl ho do Buštěhradu. František Kovařík působil v Buštěhradě až do roku 1926, kdy se odstěhoval do Liboce, ale spolu se zavazadly si z buštěhradské fary odnesl do svého bytu také památnou autentiku, která prokazovala pravost ostatku.

Číst dále: --- V sobotu 5. října bude v libušínském kostele sv. Jiří vystaven k úctě buštěhradský pacifikál s ostatkem svatého Kříže ---

 

--- Benedikce obnoveného Děkanského kříže nad Libušínem --- NOVÝ TERMÍN – sobota 5. 10. 2024

Pozor, otevřeno v novém okně. PDFTiskEmail

Aktualizováno Pondělí, 23 Září 2024 19:54 Napsal uživatel Vladimír Přibyl Pondělí, 08 Červenec 2024 18:18

Při staré cestě do Smečna se nedaleko libušínského kostela od nepaměti nacházel Děkanský kříž (GPS – 50.1572072N, 14.0312058E). Jak vypovídají staré mapy, býval tady již ve druhé polovině 18. století a této části lesa se také říkalo U Děkanského kříže.

Ve smečenské farní kronice se píše, že kříž byl v roce 1867 obnoven péčí hraběte Jindřicha Clam-Martinice. Zda byly tehdy zachovány plechové obrazy Ukřižovaného a Panny Marie Bolestné, které řadu let předtím namaloval Johann Gruss († 1855), nevíme. Opravený kříž o křížovém dni v pondělí 27. května benedikoval smečenský kaplan Josef Kandler. Křížové, nebo také prosebné dny (Feriae Rogationum), jejichž tradice sahá v církvi až do 5. století, se konaly tři dny před Nanebevstoupením Páně. Bylo zvykem, že věřící v průvodu za křížem prosili o odvrácení hladu, války a vyprošovali si dobrou úrodu. Po požehnání obnoveného kříže se procesí za zpěvu litanií odebralo do kostela sv. Jiří, kde byla sloužena mše svatá. V dalších letech se kříž opravoval opakovaně, čas od času bylo třeba jeho břevna vyměnit. Pamětníci vzpomínají, že zde kolem roku 1970 stál prostý mohutný kříž, ale po roce 1990 zanikl.

Číst dále: --- Benedikce obnoveného Děkanského kříže nad Libušínem --- NOVÝ TERMÍN – sobota 5. 10. 2024

   

--- SVATOVÁCLAVSKÉ PRAMENY ---

Pozor, otevřeno v novém okně. PDFTiskEmail

Aktualizováno Pátek, 29 Listopad 2024 20:13 Napsal uživatel Administrator Pondělí, 23 Září 2024 19:33

Toto číslo Zpravodaje nám v úvodníku pana faráře připomíná sv. Václava, pak uvádí informace o fenoménu kanovnictví obecně a informuje o tom, že se náš pan farář a vikář stává sídelním kanovníkem kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi. Upřímnými slovy mu přeje náš duchovní Doc. Josef Hřebík Th.D., S.S.L., kněz, biblista-starozákoník, vysokoškolský pedagog a sídelní kanovník senior Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě pražském. Číslo dále informuje o opravě a benedikci děkanského kříže nad Libušínem, uvádí pár slov o synodálním procesu,  vrací se ještě k briliantové svatbě našich farníků manželů Hladíkových. Avizuje Svatý rok 2025, pokládá 3 otázky pro...  tiskovému mluvčímu Arcibiskupství pražského Mgr. Jiřímu Prinzovi, píše o knize Andělé, nevolejte....od Josefa Fouska a uvádí očekávané aktivity do začátku Adventu 2025.

Náhled časopisu zde

   

--- LETNÍ OPRAVY ROZDĚLOVSKÉHO KOSTELA ---

Pozor, otevřeno v novém okně. PDFTiskEmail

Aktualizováno Neděle, 08 Prosinec 2024 06:04 Napsal uživatel P. Jaroslav Kučera Pátek, 02 Srpen 2024 08:57

Po loňském roce pokračujeme letos na opravě severní fasády. Podle šéfa štukatérského sdružení ATIKA Karla Řehoře, která opravu realizuje, je severní průčelí méně narušené než to západní s věží, to je více zatížené vlivy povětrnosti. A také byla na faře osazena nová vikýřová okna ve tvaru stylu "art deco" rozdělovského kostela.

Oprava kulturní památky probíhá pod dohledem památkové péče, ale stále pouze z rozpočtu rozdělovské farnosti – tzn. bez příspěvku z rozpočtu ministerstva kultury a města Kladna. Díky všem, kdo opravu alespoň v tomto rozsahu umožnili realizovat. Na dokončení opravy věže kostela jsme zatím finančně "nedosáhli".

Číst dále: --- LETNÍ OPRAVY ROZDĚLOVSKÉHO KOSTELA ---

   

--- VODA PRO KLADNO A FRANTIŠKÁN BENEDIKT HOLOTA ---

Pozor, otevřeno v novém okně. PDFTiskEmail

Aktualizováno Neděle, 08 Prosinec 2024 06:03 Napsal uživatel Administrator Úterý, 30 Červenec 2024 12:28

V lesích okolo Rozdělova, při cestě na Doksy, narazíte na "šachty s modrými poklopy", které prozrazují trasu vodního potrubí z Klíčavy do Kladna. A snad je na místě připomenout, že VODA PRO KLADNO (otázka vody pro Rozdělov v období po roce 1900 by stála za smostatné pojednání) byla v padesátých letech minulého století spojena s budováním Klíčavské vodní nádrže, kde velkou část práce odvedli kněží a řeholníci. Jedním z nich byl i P. Vladimír Benedikt Holota ofm, který se o této etapě života rozepsal a kresbami obohatil v knížce NEBYL JSEM HRDINA.

Číst dále: --- VODA PRO KLADNO A FRANTIŠKÁN BENEDIKT HOLOTA ---

   

Strana 2 z 59

<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>